Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Vyznání

 

Více než čtyřicet let objektivem fotoaparátu hledám své fotografické motivy v čarokrásném koutu Země na pomezí Moravy a Slovenska. Na citlivou vrstvu černobílého filmu se snažím v prchavých zlomcích času zachytit pomíjivé okamžiky ranního svítání i večerního soumraku a v měsíčním svitu podmanivé kouzlo mrazivé úplňkové noci.

Hledám způsob, jak vyjádřit černobílým snímkem zázrak zrození dne i jeho umírání. Tak úžasné a jedinečné útržky věčnosti, ve kterých se nad hlubokými dolinami utopenými pod bělostnou hladinou moře mlh vznáší temné horizonty karpatských hřebenů, z blednoucí oblohy odchází po špičkách poslední hvězdy noci a daleko za Váhem, v posvátném klidu, míru a pokoji, v pastelech nejjasnějších, vychází slunce… A  také chvíle, kdy se můj rodný kraj noří do chladných tónů podvečera, z temné šedi jemný závoj utkaný halí údolí řeky Vláry a hory kolem zemské hranice, tiché a smířené, usínají.

Hledám to neviditelné, skryté. Světlo, tajemství, sen.

Děkuji osudu, že mi dopřál hledat mé sny v tajemném šerosvitu pod klenbou vlárských bukových katedrál.
 

Antonín Kostka, červen 2018

 

stromy--05.jpg