Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Krajina domova,
krajina srdce

Malé zastavení nad fotografiemi Antonína Kostky

 Antonín Kostka je vášnivým fotografem i aktivním a neúnavným organizátorem fotografického života v Brumově-Bylnici už hezkou řádku let. A hlavně neuvěřitelných 40 let vytrvale fotografuje krajinu Bílých Karpat, především Vlárského průsmyku. Jsou to věčné návraty, obdivuhodně vytrvalé mapování toho malého, krásného kousku naší země. Je to obdivuhodná věrnost tématu spojená s touhou zachytit a uchovat mizející a ohrožené. Láska k přírodě ostatně dominuje celému jeho životu. Ano, téma jeho fotografií se už léta nemění, jeho rukopis je spolehlivě rozpoznatelný a přece ty snímky nejsou nudným opakováním téhož - je to samozřejmě díky nekonečným proměnám krajiny, počasí a světla, velký podíl na tom však má i autorův stále objevující pohled na svět.

Antonín Kostka je člověk, který dokáže projít nepočítané kilometry nočním lesem, aby uviděl východ slunce nad kopci nebo zastihl měsíc v úplňku kdesi nad lesní mýtinou. Dokáže čekat hodiny v chladném vlhku na pár slavnostních okamžiků, kdy se ve vysoké trávě na kraji lesa objeví majestátní jelen – nečeká však proto, aby vystřelil, mnohdy ani spoušť fotoaparátu nestiskne. Čeká, aby si odnesl něco vzácného v sobě. O své bohatství se však s námi nezištně dělí. Jeho fotografie jsou vzácným svědectvím o krajině, o tom, jak se mění za střídání ročních období, v běhu času a v proměnách světla.

A není to jen tak, ne každému se podaří přistihnout krajinu v nedbalkách z mlhy nebo třeba louku přizdobenou klenoty nevídané, leč prchavé krásy - než slunce zrána vypije prostřené kalíšky rosy. Kolik je v tom poezie... Ano, je to poezie časného vstávání do chladné tmy, poezie desítek často marně nachozených kilometrů, poezie promáčených bot, propocených košil a promoklých svetrů. Takový už je úděl fotografa-krajináře, nám ostatním pak stačí jen na chvilku se zastavit a ponořit se v suchu a teple do jeho obrazových básní. Jsou prosté, ale velmi působivé, neboť hovoří o vidění srdcem, o opravdovém prožitku setkávání s krajinou domova.

Antonín Kostka je fotografem, který pro své technicky brilantní fotografie nepotřebuje ani drahé supermoderní, elektronikou přecpané přístroje, ani přeslazené pohlednicové barvy.
Zůstává věrný klasickému černobílému malování světlem. A ačkoli je fotografem velmi dobrým, asi není z těch, kdo dovedou „vyrobit” efektní snímek odkudkoliv. Tajemství působivosti jeho fotografií je především v opravdovém zaujetí a pokoře, s níž k tématu, které se mu stalo posláním, přistupuje. Je v hloubce jeho vlastního prožitku krajiny domova jako jednoho ze základních pilířů poctivého vztahu k životu i ke světu.

Jan Tluka

reka-05.jpg

<<<   >>>